„Protesty mají spíše disentní náladu, nikterak násilnou nebo naštvanou. Koneckonců i starostka města Los Angeles řekla, že lidé mají podle ústavy právo vyjádřit svůj nesouhlas,“ říká odbornice.
Příslušníci námořní pěchoty mají na místě pomoci chránit federální pracovníky a majetek. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval.
Před 36 lety vjely tanky čínské armády na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. „V celém týdnu poté se střílelo náhodně. Stříleli i po nás,“ vzpomíná Magdalena Klimovičová, která v Pekingu studovala.
„Tohle je obrázek dívky jménem Maram al-Farwáne. Píše se tu, že už nežije. Zemřela 25. dubna ve škole Dár al-Akram ve městě Gaze,“ ukazuje profesor Raz Chen.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
V pátek si i komunisté v Praze připomínali konec války. „Při demonstraci policisté omezili na osobní svobodě muže, který měl na sobě zakázaný symbol,“ řekla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
„V Rusku je překrucování dějin dlouhodobé. Putin si vítězství ve druhé světové válce přivlastnil a udělal z něj kult ruského šovinismu a imperialismu,“ řekl Vladimír Baar z katedry sociální geografie.
Podle premisy policie měla mikina svým nápisem odkazovat na masakr izraelských sportovců palestinskými teroristy. Ve skutečnosti ale šlo o kostým odkazující na americký film. O masakru dívka nevěděla.
Tisíce lidí v sobotu večer opět demonstrovaly v Tel Avivu proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua, kterou vyzvali k ukončení války v Pásmu Gazy a dohodě o propuštění rukojmích.
Srbský prezident Aleksandar Vučič, bývalý premiér Miloš Vučevič a ministr vnitra Ivica Dačič v minulosti odmítli, že by bezpečnostní složky v průběhu protestů sonickou zbraň použily.
„To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje v rozhovoru pro podcast Bruselské chlebíčky Zurabišviliová.
Stále populárnější vůdce hlavní opoziční strany Özgür Özel promluvil z tribuny před radnicí istanbulské čtvrti Şişli. Jejího starostu zatkla společně se starostou celého Istanbulu policie.
„Důvody, proč protestuji, jsou strach z odklonu od demokracie, špatná ekonomická situace a korupce,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz 24letá členka turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP).
„Ruce pryč od demokracie!“ znělo v menších městech i velkých metropolích na protivládních demonstracích, kam přišli lidé vyjádřit své rozčarování z Trumpova počínání i strach z nástupu moci oligarchů.
Organizátoři reagují na návrh zákona, kterým chtějí poslanci označit vybrané nevládní organizace jako lobbisty. Původně zákon počítal s tím, že budou organizace označeny jako zahraniční agenti.
„Ukončují výzkumy, takže pacienti léčení v jeho rámci najednou přestali dostávat své léky, třeba ty na rakovinu, co zachraňují život,“ zlobí se Emma, která pracuje jako lékařka.
V Turecku a v Sýrii se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem.
„Jsme naštvaní, že nemůžeme žít tak svobodně jako lidé jinde v Evropě nebo Spojených státech. Je mi osmnáct let a nikdy jsem nezažil jinou vládu,“ říká student z Ankary.
Izraelská armáda uvedla, že zahájila pozemní operaci s cílem rozšířit „bezpečnostní zónu“ v jižní části Pásma Gazy. Po celém Izraeli včetně Tel Avivu se v sobotu konají protesty proti izraelské vládě.
Desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice. Vadí jim zadržení politického soupeře současného prezidenta Recepa Erdogana, Ekrema Imamoglua.
Turecká policie zadržela devět novinářů, kteří zpravodajsky pokrývali protesty proti zatčení istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua. Úřady také blokují některá internetová média.
AFP připomněla, že už z minulých prezidentských voleb v roce 2023 starostu vyřadilo odsouzení za urážku členů volební rady, a tak zvítězil stávající prezident Erdogan.
Nynější vlna demonstrací pod názvem Slovensko je Evropa odstartovaly po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky zaútočila na Ukrajinu.
Hnutí Kreni-Promeni požaduje mezinárodní prošetření toho, zda byla použita na protestu sonická zbraň. Vypsalo petici, kterou podepsalo přes 580 tisíc srbských občanů.