Noční oblohu nad Českem mohou rozjasnit svítící oblaka. Největší šance je vidět bude kolem slunovratu
Se začátkem června přišla sezona takzvaných nočních svítících oblak. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, ten letos připadá na 21. června. První z nich lidé pozorovali již tento týden v Jeseníkách. Pokud jsou mraky výrazné, dají se vyfotit i na mobilní telefon. Informoval o tom Fyzikální ústav v Opavě.
Oproti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů, jsou svítící mraky velmi vysoko, zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem. Vznikají v části atmosféry, téměř na hranici vesmíru, kde teplota padá až k minus 130 stupňům Celsia a jde tak o nejchladnější místa ovzduší.
Mraky jako mořské vlny. Středočeši mohli na obloze pozorovat vzácný úkaz, uvedli meteorologové
Číst článek
Přes den ale nejsou vůbec vidět, pozorovatelné jsou až za soumraku. Noční oblaka přímo totiž nesvítí, ale rozptylují záření ze Slunce nacházejícího se pod obzorem. Barevně jsou většinou bělavé, stříbřité či elektricky modré.
V Česku je můžeme během června a první poloviny července vyhlížet mezi 22.00 a půlnocí nebo 2.00 a 4.00 ráno.
Osvětlená obloha je okem nejlépe vidět v místech s malým světelným znečištěním a s dobrým výhledem na sever. Výskyt se ale nikdy nedá předpovědět dopředu.
„Vyskytuje se nejčastěji těsně nad obzorem. Vypadá to jako stříbrná pavučinka. Česká republika patří k nejjižnějším místům, odkud se dá pozorovat,“ popsal před časem v rozhovoru pro iROZHLAS.cz jev Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Pozoruhodnou podívanou lze ve většině případů sledovat i bez dalekohledu a je možné oblaka zachytit i na mobilní telefony. „Jde totiž zpravidla o poměrně výrazný úkaz, navíc probíhající v době soumraku nebo úsvitu, kdy je ještě relativně světlá obloha,“ stojí v tiskové zprávě Fyzikálního ústavu v Opavě.
