‚Bez kontextu, zavádějící.‘ Analytička ověřila čísla z předvolební tabulky koalice Spolu

Praha 9. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už je to pár dní, co koalice Spolu zveřejnila v rámci své kampaně před podzimními sněmovními volbami tabulku, ve které se srovnávají různé ekonomické ukazatele a údaje z období vlády Andreje Babiše z hnutí ANO a z období vlády Petra Fialy z ODS. Myslím, že stojí za to se k tomu vrátit. Dá se to vůbec ekonomicky porovnat?
Můžeš udělat cokoliv, můžeš taková čísla vzít, ale v momentě, kdy chybí kontext, nebo údaje nejsou za srovnatelná období, tak je to velmi sporné. V tabulce najdeme obojí – čísla bez kontextu a v některých případech nesrovnatelná období.

Jsou to holá čísla s popiskem, k čemu se vážou. Je to deset ukazatelů, přičemž ve všech si podle tabulky vedla lépe vláda Petra Fialy. To není překvapivé, když je to kampaň koalice Spolu...
Další bod je, že vybereš ukazatele, které se ti hodí.

Takže kdyby tam byly jiné údaje, tak by to možná dopadlo hůř?
Určitě. Kdyby si koalice Spolu vybrala to, co si naopak do svých tabulek na billboardy zvolilo opoziční hnutí ANO, což je velká konkurence a favorit voleb, tak by to vypadalo jinak. Hnutí ANO vybralo, o kolik nám co zdražilo, a to je taky pravda. 

Zrovna to tam Petr Fiala nemá. 
To tam samozřejmě zrovna není.

Petr Fiala je z ODS a zastupuje koalici Spolu, Andrej Babiš je lídr opozice z hnutí ANO. Pojďme se na tabulku podívat detailněji.

Bod 1: Průměrná mzda 

Průměrná mzda měla podle tabulky vzrůst asi z 38 tisíc z doby vlády Andreje Babiše na 49 tisíc korun během vlády Petra Fialy. Sedí to? Narostla průměrná zda v Česku o 11 tisíc korun?
Nominálně to sedí, ale jsou tam věci, které nesedí, a které jsou velmi zavádějící. První věc je, že u Fialovy vlády jde o údaj za poslední čtvrtletí loňského roku a u Babišovy vlády je to průměr hrubé mzdy za celý rok 2021, což není porovnatelné. Kdybychom chtěli být přesní, tak by to bylo 38 tisíc za Babiše a 46 tisíc za Fialy. Je to růst, ale nižší. Ale pokud chceme porovnávat, jestli jsme bohatší, což je asi účel, tak průměrná nominální hrubá mzda o tom nevypovídá. Musíme se podívat na reálnou mzdu.

Musíš ji očistit o inflaci.
Ano, především ji musíš očištit o vzestup cen, abys mohl říct, jakou máme kupní sílu. To je to, o co nám jde. A to moc nevychází. O moc bohatší nejsme, protože když se odečte inflace, která byla za této vlády hodně vysoká, tak podle propočtů ekonomů se na poli reálné mzdy koalice Spolu nemá čím chlubit. Reálná mzda se dá ještě očistit o vliv daní, potom je to takzvaná čistá reálná mzda. Je důležitá z toho důvodu, že v roce 2021 byla díky hlasům ANO a ODS zrušena superhrubá mzda, která snížila zdanění mezd fyzických osob. Když se podíváme na tento údaj, tak vzhledem k tomu, že sice byla vysoká inflace, ale proti tomu se snížila daň u velkého objemu mezd, tak údaj čisté reálné mzdy říká, že už jsme se dohrabali na předkrizovou úroveň.

Což je ale dobrá zpráva.
Ano. Na předkrizovou úroveň jsme se dostali už na konci loňského roku. Ukazuje to i analýza České národní banky, že čistá reálná mzda byla loni v průměru o 0,6 % nad úrovní roku 2019, tedy před covidem. Nicméně to není žádná hitparáda, kterou by si člověk chtěl vyvěsit.

Bod 2: Průměrný důchod 

Průměrný důchod má být vyšší zhruba o 6 tisíc, od dob Babišovy vlády měl vzrůst z 15 tisíc na 21 tisíc za vlády Fialy. Nicméně důchod podléhá určité zákonné valorizaci, tak je v pořádku se tím chlubit, anebo je to něco, co by vyrostlo tak či onak, tak proč si to dávat do tabulky?
Právě proto, že je to zavádějící, tak si to dáš do tabulky. Ale ano, platí to. Ministerstvo práce a sociálních věcí se loni pochlubilo, že ve srovnání s úrovní příjmů pracujících, tedy lidí, kteří ještě dostávají mzdu, jsou důchody nejvyšší za posledních 20 let, to je pravda. Pracující důchodci, tedy ti, kdo pracují a pobírají penzi, získali za této vlády ještě slevu na sociálním pojistném 6,5 %, takže například lidé, kteří mají vyšší plat, ušetří ještě několik tisíc měsíčně. Příjmy pracujících důchodců se navýšily, respektive mohly se navýšit významně. Ale jak říkáš, bylo to dáno zákonnými valorizacemi kvůli vysoké inflaci, která byla. 

Ano, souvisí to s inflací. 
Za ty zhruba tři roky to bylo kolem 30 %, takže to bylo významné zdražení. Ale právě proto, aby důchody byly vůbec udržitelné, tak vláda do budoucna, počínaje letošním rokem, zpomalila další valorizaci důchodů.

S čímž opozice velmi výrazně nesouhlasila.
Na druhou stranu pětikoalice se v tomto podle mě zachovala odpovědně, protože je potřeba dívat se trochu dopředu. Vláda udělala to, že vrátila dřívější pravidlo, které platilo do roku 2018, než ho Babišova vláda změnila, a do budoucna tím trochu zpomalila růst důchodů. Kromě každoroční úpravy, kdy se započítává inflace, se navíc bude započítávat jenom třetina růstu reálných mezd v ekonomice místo dřívější poloviny.

Bod 3: Inflace 

Průměrná mzda i průměrný důchod souvisí s inflací. Babišova inflace prý byla 9,9 %, nynější je 1,8 %. Tato čísla se ale liší, ekonomové říkají, podívejte se, i na Českém statistickém úřadě můžete vidět, že je jich několik. Jsou tedy hodnoty 9,9 a 1,8 něco, co můžu brát za fakt s tím, že inflace jen teď skutečně tak výrazně nižší?
Když jsem mluvila s ekonomy, tak říkali, že tento řádek tabulky lze považovat asi za to nejhorší, co tam je. Když se totiž podíváme na číslo u Babišovy vlády, 9,9 %, tak to je lednová inflace roku 2022. 

To už ani nebyl u moci, ne? 
Nebyl. Je to první kompletní měsíc, kdy byla u moci Fialova vláda, protože byla jmenovaná v polovině prosince 2021. Proti tomuto údaji navíc koalice Spolu postavila inflaci 1,8 %, což je poslední zveřejněná inflace za měsíc duben letošního roku, tedy opět nevypovídající číslo. Zkrátka to vzali jenom tak, jak to vychází nejlépe. Mimochodem teď už byl zveřejněný odhad inflace za květen, který je 2,4 %, takže tento řádek tabulky je minimálně hodně zavádějící. Kdybychom chtěli porovnat zdražování během celé vlády Babiše a Fialy, tak Spolu z toho nevyjde dobře, protože celkově je to kolem 30 % za Fialy a za Babiše asi 15 %. Musíme se ale dívat na to, co se dělo.

Babiš měl covid, Fiala válku, takže je asi velmi složité to vůbec porovnávat.
Přesně tak. Na druhou stranu jsou věci, které politici mohou částečně ovlivnit, pokud jde o inflaci. V některých těchto věcech mají máslo na hlavě obě vlády. 

V čem konkrétně?
Například Babišovo hnutí ANO, pravda za pomoci ODS, přikrmilo inflaci, když v roce 2020 s platností od roku 2021 zrušili superhrubou mzdu. To vedlo ke snížení daní, a tím pádem podpoře spotřeby, což zasáhlo ještě do doby krize. Objevila se zadržená poptávka, která se potom zvýšila, což také podpořilo inflaci. Když se podíváme na pětikoalici Petra Fialy, tak ta podle mě nechala v letech 2022 a 2023 vylétnout ceny elektřiny a plynu možná víc, než bylo nutné. V roce 2023 ceny zastropovala, ale jejich úroveň byla v rámci Evropská unie relativně vysoká. Potom, okamžitě od roku 2024, vláda zase zrušila všechna opatření, která se promítala do cen, což jiné státy neudělaly. Výsledek je, že podle analýzy Eurostatu byly ceny elektřiny ve druhé polovině roku 2024 jedny z nejvyšších v Evropě, což opět přispívá k inflaci.

Bod 4: Nové dálnice 

Nové dálnice. U Petra Fialy je to přes 52 kilometrů, u Babiše něco přes 23 kilometrů. Jde o nově otevřené úseky, nebo co to znamená? 
Můžeme se domnívat, že jde o zprůměrovaný počet nově zprovozněných kilometrů za rok, za dobu vlády Andreje Babiše a Petra Fialy. Zhruba to odpovídá oficiálním číslům, která máme od ministerstva dopravy. Příprava stavby dálnice trvá spoustu let, než se vyprojektuje, povolí a tak dále, ale i když se podíváme na počty nově zahájených staveb kilometrů dálnic, tak zatím vede Fialova vláda, byť nemá ještě dokončený mandát. 

Bod 5: Schodek veřejných financí 

Schodek veřejných financí. U Fialy svítí -2,2 % HDP, u Babiše -5 % HDP. Co přesně toto číslo ukazuje? 
Jde o standardní ukazatel, který ukazuje, jak hospodaří stát, tedy vláda, ale i další úřady a instituce, včetně krajských a místních. Ukazuje, jaké mají celkové příjmy, a naproti tomu, jaké jsou celkové výdaje v porovnání s celou ekonomikou. Schodek veřejných financí na HDP je také jedno z takzvaných maastrichtských kritérií. Podle nich, kdybychom chtěli přijmout euro, nemáme mít schodek vyšší než 3 % HDP, protože to ukazuje zdraví financí. Vláda se dostala pod 3 % hlavně díky schodku státního rozpočtu, ale i přebytkovému hospodaření samospráv, a to je určitě dobře. Ale když vezmeme kontext, abychom byli spravedliví i vůči Babišovi vládě, tak Babiš vládl pomalu tři roky v pandemii, tedy v době, kdy měly obrovské schodky, především státního rozpočtu, všechny vyspělé státy na světě.

Kdybychom naopak chtěli dát kredit Fialově vládě, tak konsolidační balíček, se kterým přišla, měl asi velmi výrazný efekt na to, jak je schodek veřejných financí vysoký, ne? Byť ekonomové říkají, že to mohlo být ještě výraznější.
Došlo k úspoře určitých výdajů státu a také k navýšení příjmů, protože se zvýšily některé daně. To ovlivnilo příjmy a výdaje státu a hospodaření se mírně zlepšilo. Ale když se tím Spolu chlubí, tak je potřeba vidět ODS, která přispěla ke zrušení superhrubé mzdy, čímž odčerpala v původních cenách kolem 100 miliard ze státního rozpočtu, což se promítá do výše, která mohla být nižší, než je v současné době, nebo se mohly jinak přerozdělovat příjmy, které by byly.

Bod 6: výdaje na obranu země 

Výdaje na obranu byly dřív 1,4 %, nyní jsou přes 2 % HDP, což je kýžený cíl.
Jsou tam i věci, které jdou z jiných kapitol, než je samotné ministerstvo obrany a než jdou přímo do financování armády a zbrojních nákupů. Mám ale pocit, že přezkum výdajů za rok 2024 ze strany NATO řekl, že to je v pořádku a že toto číslo platí. Letos je v celkových výdajích na obranu asi 6,5 miliardy, ale myslím, že výdaje jsou celkově asi 160 miliard. 6,5 miliardy je v jiných kapitolách úřadů, jde například o rozpočet Státní správy hmotných rezerv, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Nejvyšší bezpečnostní úřad. Myslím, že se započítává taky část financování nějaké infrastruktury typu zvýšení nosnosti mostů, aby tam mohla projet vojenská technika, což může být v rozpočtech ministerstva dopravy. Jde jenom o to nepřehnat to. U tohoto řádku je nejhorší, že je to vytržené z kontextu, protože... 

To říkáš u každého bodu.
Dobře, tak tady to platí taky. Za Babišovy vlády nebyla invaze Ruska na Ukrajinu. Spousta politiků u nás i ve světě nevěřila, že může dojít ke konvenční válce v Evropě.

Byl to určitě impuls.
K tomu, aby se výdaje navyšovaly. 

Bod 7: Veřejné investice 

Investice: 250 miliard za Fialy a 180 miliard za Babiše. To je za celý mandát?
Ne, to jsou opět poslední roky vlády. 250 miliard za Fialy je v rozpočtu na letošní rok, takže to ještě ani nebylo utraceno. 180 miliard bylo myslím, když končila Babišova vláda.

Pravda, protože Fiala říkal, že 250 miliard na letošek je rekordní investiční suma.
To je pravda, minimálně v nominálu. Když to vztáhneme k výkonnosti ekonomiky, která přece jenom roste, tedy k HDP, tak to zase taková hitparáda není. Je to asi o půl procentního bodu víc vůči HDP, než to bylo za Babiše. Ale nechci kritizovat, je dobře, že investice rostou.

Body 8 a 9: Závislost na ruské ropě a plynu 

Současná vláda se často chlubí, že nás zbavila závislosti na ruské ropě a plynu. Závislost na ropě měla být za Babiše 50%, u plynu dokonce 97%, takže v podstatě skoro úplná. Nicméně Fialova vláda měla s odvykačkou od ruských energií problémy. Různě se to odsouvalo, pořádně jsme nevěděli, jestli už jsme nezávislí, nebo ještě ne. Teď to finálně platí?
Je to zavádějící. Spolu si vzalo to, co se hodí. Platí to od roku 2025, ale rozhodně neplatí, že bychom byli na nule po celou dobu Fialovy vlády. 

Ale platí to? 
Platí, ale z důvodů, které jsou vynucené vnějšími okolnostmi. Kdyby si tam Spolu dalo číslo z loňského listopadu, tak bude mít u plynu 95% závislost. Teď tam má nulu, protože Ukrajina od letošního roku neprodloužila kontrakt na tranzit ruského plynu přes své území, a tím se zastavila cesta přes Slovensko, kudy k nám mohl proudit ruský plyn. Tekl k nám, protože byl levnější a protože Němci v loňském roce vybírali drahý poplatek za plynovody přes jejich území. Tady je potřeba připsat kredit vládě, která vyjednala, aby se poplatek od letošního roku snížil. Nějaký vstup tam tedy byl. Jinak kontrakty na plyn mají v rukou soukromí obchodníci.

U ropy stojí za zmínku, že kdybychom vzali nějaký jiný měsíc loňského roku, tak dovozy ruské ropy byly například 60 % za Fialovy vlády. Důvodem opět bylo, že vláda to nemá v rukou. Kontrakty na nákup ropy má v rukou polský Orlen, který vlastní tuzemské rafinérie a zajišťuje dodávku ropy. Důvod, proč je to od letošního roku nula? Nezpůsobila to vláda, ale to, že vstoupily v platnost americké sankce přijaté ještě za Joea Bidena, které znemožňují platby v dolarech za ropu. Tím pádem nedošlo k zaplacení dodávek ruské ropy a Rusové je zastavili. Dejme ale vládě kredit v tom, že pracovala společně s managementem státní společnosti MERO, která provozuje ropovody. Urychlila se kapacita západního ropovodu TAL. Původně se počítalo s tím, že ruská ropa sem bude proudit ještě do poloviny letošního roku na základě toho, jak měl Orlen uzavřené kontrakty s Rusy. Tím, že se udělaly investice do rozšíření západního plynovodu západní cestou pro západní ropu, však bylo možné už v letošním roce navýšit objem ropy tak, aby ta ruská byla nahrazena něčím jiným. 

Bod 10: Limit OSVČ pro placení DPH

Limit OSVČ, totiž osob samostatně výdělečně činných pro placení DPH, daně z přidané hodnoty. Jaký význam má, aby se tím Fialova vláda chlubila? Za Babiše byl milion, teď jsou dva.
Na tomto řádku je vtipné to, že navýšení na dva miliony připravila ještě Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO

Bývalá ministryně financí.
Předložili ho do vláda, myslím, v listopadu 2021, kdy už jejich vláda končila, ale už se to nestihlo schválit, takže návrh padnul pod stůl a pak ho oprášila Fialova vláda. Faktem je, že předtím se limit na placení DPH neměnil 17 let, mezi tím rostly ceny. 

Je to podpora podnikatelů, mám to tak chápat?
Ano, zjednodušuje se tím administrativa, navíc na limit jsou navázané i možnosti pro živnostníky, aby vstoupili do režimu paušální daně, což je pro ně výhodné. Na druhou stranu pro stát to znamenalo určité snížení příjmů. 

Probrali jsme spolu deset bodů, skoro u každého chybí kontext a u mnoha z nich jsem slyšel, že je to zavádějící. Není to ale rolí PR, že si tam člověk může napsat, co chce?
Je to tak, je to politika. Demokracie je pod tlakem toho, že jsou tady autoritáři, kteří řeknou, já udělám něco, prosadí si to, protože zlikvidují konkurenci, prosadí dobré, ale i špatné věci. Demokracie je složitá, spousta věcí spadne pod stůl, takže určité zjednodušování dobrých výsledků k politice patří. Z té tabulky taky čiší snaha, jak se teď říká, doručit výsledky. Dělá to i opozice. Kdybychom probírali všechny tabulky, se kterými stojí na billboardech Andrej Babiš nebo Alena Schillerová a které hlásají, o kolik jsou teď dražší vejce, než byla za nich, tak i ty jsou absolutně zavádějící.

Do voleb zbývá pár měsíců, myslím, že se na to ještě dostane. Babiš říká dlouhodobě, že bude líp. Fiala a Fialův tým touto tabulkou tvrdí, že líp už je. Jak to je?
Jestli je nám lépe, asi neposuzujeme jenom penězi, ale když to vezmeme čistě finančně, tak si myslím, že hodně zjednodušeně můžeme říct, že je nám asi tak o 0,5 % lépe, než před pěti lety.